Youth i social cirkus bude!

Autor: SM 19. 11. 2016 Novinky

Reportáž ze šestého setkání Cirkonetu od Juraje

Jsem v pokoji na bytě v Olomouci u Vojty. Právě jsme se vrátili z šestého setkání Cirkonetu, pro mě ale bylo setkáním prvním. Cirkonet, tak se tradičně nazývá setkání lidí, kteří se zabývají učením dětí i dospělých cirkusovým dovednostem. Tato výuka se pohybuje na poli sociálním, psychologickém a celkově se zabývá rozvojem osobnosti a jejím vztahem k okolí. Tentokrát se setkání konalo v Českých Budějovicích u místních cirkusáků z organizace BudeCirkus. Prostor (tělocvična pro gymnasty s měkkou podlahou, spoustou žíněnek, trampolínou) byl moc pěkný. Kupodivu nebyl prvním, kde jsme se v pátek k večeru sešli. Tím prvním totižbyla hospoda. Byl velice rád, že vidím opět lidi z branže, které jsem dlouho neviděl. Bylo si co říci! Povídání o plánech, postojích k naší tvorbě i věcech s nimi spojenými, je pro mě vždy přínosné.

Druhý den ráno program začal v 9:30 a do večera bylo skutečně co dělat. Dokonce se mi zdálo, že jsme to ani všechno nestihli, ale byla to jen ukázka snahy využití každého okamžiku, co se programu týče. Jako první nám pověděla Bára Bartoňová a Marc Verhille o svých zkušenostech z cestování po čtyřech cirkusových školách a taky o jejich seminářích pro cirkusové pedagogy, jejichž obsah je k přečtení na stránkách Cirqueonu a Cirkonetu. Povídání trvalo celé dopoledne, kdy nám byly vysvětleny různé aspekty při učení, a možnosti pracovat jednotlivě na každém z nich zvlášť. A to jak na úrovni fyzické (např. trik) tak i psychické (např. psychický blok či strach). Na fyzické úrovni nám může pomoci, když například kotrmelec rozložíme do čtyř různých pohybů a pracujeme na každém pohybu zvlášť, pak jsme schopni kotrmelce udělat. Na psychické úrovni nám může zamyslet se nad více cestami jak dosáhnout třeba překročení strachu z neúspěchu, který brání žákovi zkoušet to, co by chtěl. Zamýšlíme se nad tím, jestli třeba podporovat žáka ve výkonu, anebo odstranit cíl daného výkonu a soustředit se jen na akci. Tato přednáška byla zakončena hrami ve skupině. V podstatě i v přednášce nám byl dán prostor pro kolektivní nahlížení témat a práci s nimi.

Po obědě nám Adam Jarchovský a Katka Klusáková pověděli něco o jejich kurzu Cirque du Monde. Toto setkání jsme zakončili zajímavou hrou na vcítění se do role (HIV pozitivní prostitutka, bohatý syn, voják, atd.). Podle této role, kterou jsme neprozradili, jsme dělali kroky podle toho, jestli se nám zdála situace reálná či nereálná. A na konci jsme odhalili, kdo kam došel a jakou měl osobnost. Nebylo příliš překvapivé, že pozitivní výrazy jako bohatý, úspěšný došli daleko a negativní (nemocní, chudí) toho moc neušli. Pro mě osobně se v tom promítla otázka, nakolik je naše životní cesta ovlivněna okolními podmínkami, ve kterých se narodíme nebo do kterých se dostaneme během života. Další vsuvkou těchto dvou lektorů byla bezpečnost na šálách (Katka) a práce s objektem - konkrétně flowerstickem (Adam). Většina z nás se na konci shodla, že to byla velmi zajímavá část setkání a jen nás mrzelo, že jsme nestihli všichni všechno. Ale čas byl neúprosný.

Večer byla volná zábava, kdy jsme se parádně vyblbnuli na opičí dráze zkonstruované z gymnastického náčiní v tělocvičně a předali si pár našich nejmilovanějších triků.

Poslední den nám dopoledne udělal přednášku Petr Kubala o komunikaci s dětmi, nálepkách, které nosíme a "lepíme" na ostatní, a jak ovlivňují naše činy a vztahy. To jsme si prakticky zkusili na komunikaci ve skupině, ve které měl každý určitou nálepku s vlastností umístěnou na čele; daná vlastnost mu ale zůstala utajena. Pokud měla nálepka negativní obsah, zformulovali jsme ho v pozitivních větách a zkusili je využít k vyrovnání sil. Celkově jsme komunikaci s dětmi zakončili učebními styly a povídáním o způsobu, jak vnímáme a učíme se o světě a o flexibilitě, kterou bychom měli mít na paměti při učení - někdo se může učit spíše pomocí přemýšlení, někdo cítění, dělání, pozorování a podle žáka může použít takovou cestu, která mu sedí. Nakonec jsme si zahráli společnou hru, uklidili a rozloučili.

Příznivci social cirkusu ze všech koutů naší země i zahraničí se mohou těšit na další setkání v Plzni a to buď za rok či dva. Víkend plný mladých lidí v pozitivním duchu skončil. Pro všechny, kdo se chtějí něco dozvědět o učebních metodách a přístupu nejen k dětem, vřele doporučuji! Myslím, že to jsou přesně ty prožité chvíle učení se "jak být dobrými lidmi", které přenášíme nejen do tělocvičny ale i do svého každodenního života.

Děkuji celému týmu a snad brzy na viděnou.

Juraj

 

Foto: Jan Hlavsa, další fotky najdete zde.

Komentáře