Circus TransFormation očima lektorů Cirqueonu

Autor: SM 26. 10. 2016 Novinky

Lektoři Marc Verhille a Bára Bartoňová pro vás napsali reportáž z ročního školení pro cirkusové pedagogy zaštítěného Caravan Circus Network.

English version attached!

 

CTF in Action – Caravan Circus

 

CTF in Action, projekt mezinárodní sítě Caravan Circus Network, proběhl v období od října 2015 do září 2016 ve čtyřech zemích. Jeho základem byly myšlenky uvedené v Circus Trans Formationa Guidebook for social circus trainers (metodická příručka pro trenéry social cirkusu)Výuka byla rozdělena do pěti samostatných bloků, tzv. Teaching Learning Unit (TLU), které jsou blíže znázorněny na přiloženém obrázku (ke stažení pod článkem).

Celý kurz byl rozdělen do čtyř týdenních bloků, z nichž každý probíhal v jedné cirkusové škole a jeho tématem byla jedna či dvě kapitoly zmíněné příručky.

Skupina účastníků se skládala ze dvou zástupců každé z uvedených organizací: École de Cirque de Bruxelles (Belgie), Sorin Sirkus (Finsko), Belfast Community Circus School (Severní Irsko), Galway Community Circus (Irská republika), Le Plus Petit Cirque du Monde (Francie), Cirkus Cirkör (Švédsko), Cirqueon (Česká republika), Zaltimbanq’ (Lucembursko), Métis’Gwa (Guadeloupe), Skala (Slovinsko).

 

Cirkus Cirkör – TLU D & E

První setkání proběhlo ve Stockholmu za mírného říjnového počasí. Kurz byl věnován cirkusovým technikám, kreativitě (TLU D) a základům (TLU E). Na úvod setkání každý z účastníků krátce prezentoval svoji organizaci. Tyto prezentace ukázaly rozmanitost těchto organizací co do velikosti, zkušeností i co do cílů této výměny.

 

TLU D – Circus creativity and technique (Cirkusová kreativita a technika)

Cílem první části školení bylo stimulovat tvořivost, získat schopnost vnímat jeviště, podpořit propojování cirkusových dovedností a získat přehled o cirkusových technikách. A toto vše umět využít ve výuce. Tři lekce se týkaly kreativity, jedna se zabývala cirkusovými technikami.

Tvořivost byla prozkoumávána prostřednictvím jednoduchých úkolů, které umožnily interpretaci a zároveň poskytovaly dostatek energie k vytvoření inovativních řešení.

Na první lekci vedené Ronem Beerim jsme se soustředili na cirkusovou tvořivost při žonglování: rytmus skupiny, cvičení ve dvojicích, individuální pohyb. Objevovali jsme různé hry, ve kterých byla klíčovým prvkem představivost. Každý pohyb byl trénován, a pak předveden ostatním, abychom si ujasnili, že sdílení a předvedení před publikem je v cirkuse důležitým krokem. Také jsme objevovali potenciál manipulace a žonglování s náhodnými objekty jako třeba s čajovým šálkem, dřevěným prknem, kropicí konví atd.

S klaunkou Stacy Stacks jsme povzbuzovali tvořivost pomocí her a jejich rozboru ve skupině. Tyto hry byly cíleny na vzájemné poznávání, ale také na vyvolání kreativity a hravosti s cílem podpořit pocit pospolitosti, který pomůže utvořit otevřenou atmosféru, díky níž bude možné mluvit o čemkoli. Z těchto diskuzí vyplynulo, že pokud si lidé hrají a vkládají do hry dostatek energie (tělesné i duševní), dochází k prolomení vzájemných bariér a ve výsledku se lidé více vnitřně odhalí. Vliv má i skutečnost, že každý má s hrou rozdílné zkušenosti.

S Toubabem Holmesem byla kreativita prozkoumávána prostřednictvím fyzického vyjádření. Mnoho času bylo věnováno nalezení vnitřního propojení objektu s významem, který byl vyjádřen jako přídavné jméno. Během jednoho cvičení jsme hledali přídavná jména pro tři předměty a spojení mezi nimi jsme vyjadřovali slovesy. Opět platí, že tento druh cvičení byl zaměřen na vytvoření naší vlastní odpovědi pro daný kontext. Pravidlo bylo tak jednoduché, jak jen může být, ale výkladů bylo nesčetně vzhledem k počtu osobností. Výsledek cvičení byl předveden samostatně (nebo s ostatními) před menším publikem, pro připomenutí, že tvorba, která je vnitřním procesem, je určena pro vnější oči. Další hra se týkala proměn: nalézt přechody z náhodných pozic k další pozici. Pravidlo je jednoduché, ale výkladů mnoho.

Poté následovala další část TLU D týkající se cirkusových technik. S Toubabem Holmesem jsme rozebírali stoj na rukách: strukturu, morfologii a poté i rozdílné způsoby, jak jej dosáhnout; a jak jej učit. Toubab nám představil svůj koncept nazvaný „krabice na nářadí“ (tool box), který spočívá v rozkladu cviku na co nejmenší dílčí cviky v pořadí, které umožňuje postupně překonat problematické prvky. Princip „krabice na nářadí“ spočívá v racionalizaci cirkusových dovedností nebo pohybů (může jít o akrobacii nebo žonglování) a jejich rozkladu na kousky, které mohou být prováděny samostatně.

 

TLU E – Foundations (Základy)

Lekce zaměřená na TLU E byla zastřešena třemi otázkami, jejichž odpovědi byly diskutovány ve skupinách a potom se všemi ostatními:

  • Co je vzor a jakým vzorem jsme?
  • Jak můžeme čelit neočekávanému?
  • Co znamená být lektorem social cirkusu?
  • začátek (uvítání, intro, info)
  • příprava (zahřátí, strečink, koncentrace a ostatní sociální síle)
  • hlavní část lekce (dovednosti, techniky, tvořivost)
  • zklidnění a konec (úklid, relaxace, strečink, hodnocení, zpětná vazba, příští hodina)
  • Musí člověk pociťovat nedostatek (např. znalostí), aby se byl schopen učit?
  • Co je role a/nebo status osoby ve skupině? Co jsou skupinové normy a pravidla, ať už řečená či ne?
  • S jakými předsudky se člověk může setkat?

Co je vzor a jakým vzorem jsme?

Být lektorem cirkusu a social cirkusu, zahrnuje skutečnost, že jsme pravidelně v kontaktu s lidmi a že se je snažíme něco naučit (od cirkusových dovedností po sociální chování). Náš obraz a pochopení naší role jsou tedy základem tohoto procesu. Otázka může být formulována i takto: jsme si vědomi skutečnosti, že jsme vzorem našim studentům? A přijímáme tuto svou roli? Nejdůležitější body, ke kterým jsme během diskuze došli, jsou

1) být instruktorem social cirkusu znamená vytvářet „bezpečné místo“, ve kterém jsou lidé svobodní ve svém vyjádření (tělesně i duševně)

2) že napodobovat někoho znamená vysokou úroveň respektu, a že být v pozici vedoucího/instruktora přirozeně vede k napodobování ze strany studentů; je proto důležité jednat zodpovědně

3) že klíčovým bodem je pojem důvěry (důvěry ve schopnosti, v lidské kvality a v respektování našich možností), které musí být dosaženo a musí být udržována.

Jak můžeme čelit neočekávanému?

Toto téma bylo zkoumáno prostřednictvím přípravy části cirkusové hodiny pro konkrétní skupinu. Byli jsme rozděleni do tří týmů, a zatímco jeden tým vedl patnáctiminutovou lekci, ostatní dva týmy představovaly cílovou skupinu. Nečekané přišlo pět minut před začátkem oné lekce – objevila se nová informace o časovém limitu a jiné informace o cílové skupině. Toto cvičené ukázalo jeden důležitý aspekt lektora social cirkusu, tj. být připraven čelit jakémukoli problému, který se může objevit i na poslední chvíli, protože odbornost v této oblasti vede k přizpůsobivosti a dobré týmové komunikaci.

Kdo je instruktor social cirkusu?

Stejně jako v případě první otázky byly menší skupiny vedeny k diskuzím o tomto tématu a poté shromážděny ke společnému povídaní. Nejdůležitějšími body diskuze byly:

1) lektor social cirkusu musí umět navodit pocit „bezpečného prostoru“

2) lektor social cirkusu je učitel, který se nezabývá pouze technikou, ale používá cirkus jako nástroj inkluze

3) cirkusový lektor má často odlišný pohled na společnost než její většina a je silně ochoten pomoci

4)cirkusový lektor není terapeut a není jeho úkolem poskytovat terapeutickou pomoc.

 

Sorin Sirkus – TLU B

Druhé setkání proběhlo v únoru ve finském Tampere. TLU B bylo zaměřeno na vytváření výukových programů, dlouhodobé plánování, stanovování cílů a osobní hodnocení. Tento modul vedli Simon Llewellyn, Tytti Vuolle a Kamilla Nisso.

Velká část tohoto TLU byla věnována definování cílů podle cílových skupin a jejich „bodu zlomu“, čímž je míněno, že pro dosažení hlavního cíle musí být splněny cíle dílčí. Předmětem diskuze bylo větší množství hlavních cílů, např. komunikace, „spolupráce, dosažení limitů, nebo zlepšení koncentrace a rozebírání způsobů, jak jich dosáhnout. Tyto dílčí cíle byly potom předmětem cvičení, což ukázalo, že cesta, jak dosáhnout malých i velkých cílů, může být stejná. To vede k rozboru cirkusových lekcí. Jak tedy lekci sestavit? Co jsou hlavní komponenty? Některé části se zdají být nezbytné:

Definované cíle mohou být vzaty v úvahu při vytváření jednotlivých částí struktury lekce, nebo vedou k vytváření částí zcela nových. Takovýto rozbor struktury cirkusových lekcí vede k posílení nástrojů pro plánování pedagogických aktivit a pomáhá při plánování kurzů.

Dalším bodem, jemuž jsme se věnovali, je otázka pozorování a zpětné vazby. Co, proč a jak jsme pozorovali, je klíčové pro sběr informací, které mohou být následně použity pro kvalitní zpětnou vazbu. Po praktických cvičeních následovala teoretická diskuze. Následně jsme zkoumali vhodné způsoby zpětné vazby: jak, kdy a proč ji dát nebo získat.

Stručně shrnuto: cílem tohoto velmi teoretického setkání bylo definovat naše vlastní cíle, uvést několik způsobů, jak jich dosáhnout a poté cvičně naplánovat roční kurz.

 

Ecole de Cirque de Bruxelles – TLU C

Třetí setkání se konalo začátkem června v Bruselu. Hlavním tématem TLU C je komunikace, učení se a skupinový a konfliktní management. Lektory byli Isabel van Maele a Steven Desanghere.

V první části tohoto setkání jsme se soustředili na schopnost učit bezpečně a efektivně někoho jiného, což se jeví jako zcela základní schopnost učitele. Soustředili jsme se na vzdělávání jedince spíše než na učení celé skupiny a měli jsme se zabývat všemi parametry (nebo alespoň tolika, kolik jich můžeme zjistit), které ovlivňují individuální výuku. V diskuzích jsme se věnovali následujícím tématům:

Výše zmíněné parametry ovlivňují pocity a chování jedince a jejich znalost může učiteli napomoci při vytváření bezpečného prostoru pro učení, o němž jsme hovořili již při prvním setkání ve Stockholmu. Učitel by měl znát v ideálním případě všechny aspekty, které mohou pozitivně i negativně ovlivnit něčí schopnost učit se, a kontrolovat je tak, jak je jen možné.

Dalším tématem tohoto setkání byla také komunikace a rozdílné výukové (a učební) styly. Diskutovali jsme o hlavních teoriích mozku a jejich vztahu k výuce: např. Kolb, Gardner, Benziger, McCarthy. Na základě těchto informací jsme se pokusili najít klíčové body, které by každému studentovi umožnily učit se efektivně a s potěšením.

Jedna z částí tohoto TLU byla nazvána „jak vést workshop“ a ukazovala pozici učitele stojícího před studenty. Kdo je učitel a jaké jsou jeho/její možnosti? Zvažovali jsme různé role, do kterých se učitel může situovat (nejpodstatnější je zde asi teorie „policista/klaun/zdravotní sestra“), stejně jako rozdílné úrovně sdílené odpovědnosti mezi lektorem a frekventanty kurzu. Co umožňuje nebo naopak komplikuje učení skupiny?

Další část byla věnována konfliktům a zvládání agrese. V této části jsme zkoumali chování, které může vést k agresi, vztahy mezi lidmi (pokud jde o sílu, nebo o vztah silnější/slabší) a druhy agrese. Diskutovali jsme o rozdílných teoriích týkajících se de-eskalace násilí a některých neagresivních komunikačních nástrojích.

Mimo jiné jsme diskutovali také zcela zásadní otázku, a to proč cirkus funguje na základě Boltonovy teorie, abychom zjistili, co dělá cirkus tak speciálním výukovým prvkem.

 

Belfast Community Center / LPPCM – TLU A

Závěrečné setkání v rámci projektu CTF in Action se konalo v září ve městě Belfast v Severním Irsku. Tato část byla společně zajištěna Belfast Community Center and Le Plus Petit Cirque du Mondea toto TLU bylo zaměřeno na sociální kontext. Protože se jednalo o závěrečné setkání, mnoho témat se překrývalo s tématy již diskutovanými.

Hlavní náplní bylo objevování klíčových otázek social cirkusu. Byli jsme vyzváni, abychom vyjádřili svou definici social cirkusu a jeho aspekty. Téměř všechny definice zahrnovaly tyto: sociální začleňování, sebedůvěra, osobní posun a zábava. Ze svého osobního pohledu bychom chtěli zdůraznit skutečnost, že zábava je sice často prezentována jako součást popisu výuky cirkusu, ale v oficiálním popisu social cirkusu chybí. Zábava by měla být více než nástroj nebo cíl.

Velká část tohoto setkání byla věnována porozumění rozdílností jednotlivých cílových skupin, popisu začleňování a vyčleňování jedinců, předsudkům a otázce, co je to kultura. Je zbytečné zde vyjmenovávat všechny odpovědi, k nimž jsme dospěli, ale je důležité tyto otázky zmínit, pro posílení vnímání jejich významu v každodenním životě i v projektech social cirkusu. Kdykoli si položíme otázku, jak můžeme někoho vyloučit a jak můžeme někoho začlenit, případně, co můžeme udělat proto, aby byli začleněni všichni, vynořují se dobré či špatné zkušenosti z naší praxe. Shlédli jsme také film Pa-ra-da režiséra Marca Pontecorva inspirovaný pravdivým příběhem francouzského klauna cestujícího do Rumunska s cílem pomoci dětem žijícím ve stokách Bukurešti tím, že je učí cirkus.

Na závěr jsme diskutovali o naší pozici v domovských organizacích. Tato část byla hlavě o posílení myšlení lidí o jejich prostředí a o vlastním zapojení.

Je těžké a může být bezvýznamné zkoušet shrnout tak velký kus práce, ale cíle projektu Cirkus Trans Formation a celého Caravan Ciru s Network vedou k zamyšlení nad významem a možnostmi social cirkusu. Tento rok přemýšlení a diskuzí v tak rozdílné skupině lidí přineslo velmi zajímavé náhledy na věc, které často zašly dále, než jsme vůbec čekali. Kdo by měl zájem o další (nebo podrobnější) informace o CTF in action, může shlédnout online verzi publikace Guidebook for Social Circus Trainers, která byla hlavním písemným podkladem celého kurzu.

 

http://www.caravancircusnetwork.eu/wp-content/uploads/media/CTF-Guidebook.pdf

Komentáře